ἑστιάτορʼ
ἑστιάτωρ, one who gives a banquet, a host
| Singular | Dual | Plural | |
|---|---|---|---|
| Nominative | ἑστιάτορες | ||
| Genitive | ἑστιατόρων | ||
| Dative | |||
| Accusative | ἑστιάτορας, ἱστιάτορας | ||
| Vocative |
ἑστιάτωρ, one who gives a banquet, a host
| Singular | Dual | Plural | |
|---|---|---|---|
| Nominative | ἑστιάτορες | ||
| Genitive | ἑστιατόρων | ||
| Dative | |||
| Accusative | ἑστιάτορας, ἱστιάτορας | ||
| Vocative |