ὁδίταις
ὁδίτης, a wayfarer, traveller
Parsed as:
masculine dative plural of ὁδίτης
| Singular | Dual | Plural | |
|---|---|---|---|
| Nominative | ὁδίτης | – | ὁδῖται |
| Genitive | – | – | ὁδιτάων |
| Dative | – | – | – |
| Accusative | – | – | – |
| Vocative | – | – | – |
ὁδίτης, a wayfarer, traveller
Parsed as:
masculine dative plural of ὁδίτης
| Singular | Dual | Plural | |
|---|---|---|---|
| Nominative | ὁδίτης | – | ὁδῖται |
| Genitive | – | – | ὁδιτάων |
| Dative | – | – | – |
| Accusative | – | – | – |
| Vocative | – | – | – |