two-headed
two-headed
adj.
V. ἀμφίκρᾱνος.
adj.
V. ἀμφίκρᾱνος.
two-headed:
1. bĭceps, cĭpĭtis: Cic.: Liv.: Ov.
2. anceps: Ov. Met. 14, 334.
1. bĭceps, cĭpĭtis: Cic.: Liv.: Ov.
2. anceps: Ov. Met. 14, 334.
appearing fewer than 50 times
δίκορσοςtwo-headed
δίκρανος
two-headed
δικάρηνος
two-headed
δικέφαλος
two-headed
ἀμφικάρηνος
two-headed
ἀμφικέφαλος
two-headed