ἐργοδιώκτης
ἐργοδιώκτης, taskmaster
ἐργοδῐώκτ-ης, ου, ὁ,
- taskmaster, PPetr. 2 p.6 (iii B.C.), LXX Ex. 3.7, Ph. 2.86.
ἐργο·διώκτης, ου (ὁ) [ῐ] surveillant de travaux, contremaître, Spt. Ex. 3, 7 ; 1 Esdr. 5, 56 ; Phil. 2, 86.
Étym. ἔργον, διώκω.
ἐργοδιώκτης, ὁ, der ein Werk betreibt, bes. als Aufseher, LXX.