μῶκος
μῶκος, mockery
μῶκος, ὁ,
- mockery, Anon. ap. Ath. 5.187a, Simp. in Epict. p.58 D. (pl.); cj. in Epich. 148.
μῶκος, ου (ὁ) c. le préc. Poèt. (Ath. 187a).
Étym. cf. μωκάω et le suiv.
μῶκος, ὁ, Spott, Hohn, bes. durch Nachäffung, Ath. V.187a u. a.Sp.