About Report a problem

Menu

ληΐστωρ

ληΐστωρ, plundering

λη-ΐστωρ, ορος, ὁ,
  • = ληϊστήρ, Od. 15.427, Nic. Th. 347: in Prose λῄστωρ, Sammelb. 4309.14 (iii B.C.)
    • II as Adj., ληΐστορι χαλκῷ AP 9.649 (Maced.).

Saved

Recent