About Report a problem

Menu

ποινήτωρ

ποινήτωρ, avenging

ποιν-ήτωρ, ορος, ὁ,
  • = ποινάτωρ, Nonn. D. 8.281, 48.402.
    • II Adj. avenging, ib. 21.145, al.

Saved

Recent